Když automobilka omezí odběry, dodavatel často nemá pro lidi dost práce, ale nechce je propustit, protože za pár měsíců je bude zase potřebovat. Pro takové situace má Česko od roku 2021 takzvaný kurzarbeit, v zákoně nazvaný příspěvek v době částečné práce. Není ale automatický: musí ho nejdřív spustit vláda. Vysvětlujeme pravidla a ukazujeme výpočet.
Co kurzarbeit je
Příspěvek v době částečné práce upravují § 120a až 120f zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Do zákona ho přidala novela č. 248/2021 Sb. s účinností od 1. července 2021. Podle Práce a mzdy nahradil dočasné programy typu Antivirus, které se týkaly jen epidemie, systémovým nástrojem pro hospodářskou recesi, živelní události, kybernetické útoky nebo pandemie.
Princip je jednoduchý: zaměstnavatel lidem nepřiděluje část práce, vyplácí jim za tu dobu náhradu mzdy a stát mu část této náhrady proplatí. Zaměstnanci zůstávají v pracovním poměru a firma si udrží kvalifikované lidi.
Jak se kurzarbeit spouští
Firma o příspěvek nemůže požádat kdykoli. Nejdřív musí vláda vydat nařízení, ve kterém určí důvod (například mimořádnou hospodářskou situaci), dobu trvání a konkrétní rozpětí výpadku práce. Teprve potom mohou zaměstnavatelé, kterých se důvod týká, žádat úřad práce o příspěvek. Bez nařízení vlády zůstává k dispozici jen běžná úprava překážek v práci podle zákoníku práce, bez státní podpory.
Podmínky pro firmu
Podle zákona a příručky MPSV musí zaměstnavatel splnit zejména tyto podmínky:
- zaměstnanci nemohou pracovat kvůli překážce v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce, která přímo souvisí s důvodem uvedeným v nařízení vlády,
- zaměstnavatel jim vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
- nepřiděluje práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvýše 80 % týdenní pracovní doby rozvržené na daný měsíc; konkrétní rozpětí stanoví vláda,
- podmínka výpadku se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance, případně za samostatnou část firmy, které se omezení týká.
Souhrnné posouzení znamená, že někteří lidé mohou být doma celý měsíc a jiní pracovat naplno. Rozhoduje průměr za firmu nebo její část. Příspěvek se nevyplácí na zaměstnance, u kterých zaměstnavatel v té době uplatňuje konto pracovní doby.
Kolik stát platí
Příspěvek se poskytuje jen za tu část pracovní doby, kdy zaměstnanec nepracuje. Činí 80 % vyplacené náhrady mzdy a 80 % pojistného, které z ní zaměstnavatel odvádí. Na jednoho zaměstnance je měsíčně omezen 1,5násobkem průměrné mzdy. Pro rok 2026 vychází podle příručky MPSV strop 48 171 × 1,5 = 72 256,50 Kč na zaměstnance a měsíc.
Srovnání s běžnými překážkami v práci
| Situace | Náhrada mzdy pro zaměstnance | Příspěvek státu |
|---|---|---|
| Prostoj (§ 207 ZP) | nejméně 80 % průměrného výdělku | ne |
| Jiné překážky na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP) | 100 % průměrného výdělku | ne |
| Částečná nezaměstnanost (§ 209 ZP) | nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li dohoda s odbory nebo vnitřní předpis | ne |
| Kurzarbeit (§ 120a a násl. ZoZ) | nejméně 80 % průměrného výdělku | 80 % náhrady a odvodů |
Pro zaměstnance je rozdíl citelný. Při průměrném měsíčním výdělku 40 000 Kč a měsíci zcela bez práce dostane při částečné nezaměstnanosti nejméně 24 000 Kč, při kurzarbeitu nejméně 32 000 Kč. Kurzarbeit je pro ně výhodnější než běžná částečná nezaměstnanost, kde může náhrada klesnout až na 60 %. Pro firmu je levnější díky příspěvku, i když vyplácí vyšší náhradu.
Řešený příklad 1: jeden zaměstnanec
Operátor má průměrný hodinový výdělek 250 Kč. V měsíci má rozvrženo 160 hodin, ale kvůli výpadku odběrů mu firma nepřidělí práci v rozsahu 40 %, tedy 64 hodin.
- náhrada mzdy: 64 × 250 × 0,80 = 12 800 Kč,
- odvody zaměstnavatele z náhrady (24,8 % sociální + 9 % zdravotní = 33,8 %): 12 800 × 0,338 = 4 326,40 Kč,
- příspěvek: 0,80 × (12 800 + 4 326,40) = 13 701,12 Kč.
Firma tedy za nevyužité hodiny nese z vlastních peněz 20 % nákladů, tedy asi 3 425 Kč. Za odpracovaných 96 hodin platí běžnou mzdu.
Řešený příklad 2: posouzení výpadku za firmu
Dodavatel má 100 operátorů s rozvrženými 160 hodinami měsíčně, celkem 16 000 hodin. Kvůli omezení odběrů nemá 30 lidí práci vůbec (4 800 hodin) a 20 lidí pracuje polovinu doby (1 600 hodin bez práce). Ostatní pracují naplno.
Výpadek celkem: 4 800 + 1 600 = 6 400 hodin, tedy 6 400 / 16 000 = 40 %. Pokud vláda v nařízení stanovila rozpětí 20 až 80 %, podmínka je splněna, přestože polovina lidí pracuje naplno.
Řešený příklad 3: strop příspěvku
Vývojový inženýr s vysokým průměrným výdělkem 1 000 Kč za hodinu nepracuje celý měsíc s rozvrženými 168 hodinami. Náhrada 80 % činí 134 400 Kč, s odvody 179 827,20 Kč, a 80 % z toho je 143 861,76 Kč. Příspěvek však nesmí přesáhnout 72 256,50 Kč, takže firma dostane jen tuto částku. U vysokých výdělků je proto podíl státu výrazně nižší než 80 %.
Postup firmy krok za krokem
- Ověřit, zda platí nařízení vlády a zda se jeho důvod týká právě vaší situace. Výpadek musí s tímto důvodem přímo souviset.
- Určit rozsah omezení. Spočítat rozvržené hodiny všech zaměstnanců nebo dotčené části firmy a hodiny, kdy práce nebude. Výsledek musí spadat do rozpětí z nařízení.
- Upravit rozvrh a informovat lidi. Zaměstnanci musí vědět, kdy pracují a kdy jde o překážku v práci. Rozvrh pracovní doby je podkladem pro celý výpočet.
- Vyplatit náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku spolu s běžnou mzdou za odpracované hodiny.
- Podat vyúčtování úřadu práce za uplynulý kalendářní měsíc a doložit počty hodin, vyplacené náhrady a odvody.
Firmy, které se na kurzarbeit připravují dopředu, si obvykle nechají upravit mzdový systém tak, aby uměl odlišit hodiny překážky od odpracovaných hodin a připravit podklady pro vyúčtování. Při náhlém propadu odběrů pak nemusí ztrácet týdny administrativou. Vhodné je i včas jednat s odborovou organizací, pokud ve firmě působí, protože omezení práce zasahuje do rozvrhu směn velké části zaměstnanců.
Kde se s tím setkáte
Automotive je na výkyvy poptávky citlivý. Když německé automobilky a dodavatelé škrtají, jak popisujeme v článku o propouštění v Německu, dopadá to s několikaměsíčním zpožděním i na české subdodavatele. Kurzarbeit má pomoci překlenout přechodný propad, ne udržet místa, která už nebudou potřeba. Pro firmy, které řeší i nábor, je užitečný náš přehled mezd a profesí v automotive.
Typické chyby
- Spoléhání na automatický nárok. Bez nařízení vlády příspěvek nevzniká.
- Náhrada pod 80 %. Kdo vyplatí méně, například 60 % podle § 209, na příspěvek nemá nárok.
- Výpadek mimo rozpětí. Při výpadku 10 % nebo 90 % se příspěvek neposkytne.
- Souběh s kontem pracovní doby. Na zaměstnance v kontu se příspěvek nevyplácí.
- Zapomenutý strop. U dobře placených profesí je příspěvek omezen 72 256,50 Kč měsíčně (rok 2026).
Procvičte si
- Zaměstnanec s průměrným výdělkem 200 Kč/h nepracuje 50 hodin. Jaká je minimální náhrada mzdy při kurzarbeitu? Odpověď: 50 × 200 × 0,8 = 8 000 Kč.
- Kolik z této náhrady (bez odvodů) proplatí stát? Odpověď: 80 %, tedy 6 400 Kč.
- Firma má 10 000 rozvržených hodin a výpadek 1 500 hodin. Splní rozpětí 20–80 %? Odpověď: ne, výpadek je 15 %.
Shrnutí
Kurzarbeit je český příspěvek v době částečné práce podle § 120a a násl. zákona o zaměstnanosti. Spouští ho vláda nařízením. Firma musí lidem vyplácet nejméně 80 % průměrného výdělku a výpadek práce musí být mezi 20 a 80 % souhrnně za firmu nebo její část. Stát proplácí 80 % náhrady a odvodů, v roce 2026 nejvýše 72 256,50 Kč na zaměstnance a měsíc. Zaměstnavatel, kterému byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce, příspěvek nedostane po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí (§ 120c odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti, znění na Měšec.cz). Příspěvek lze poskytovat nejvýše 12 měsíců: vláda ho podle § 120a poprvé vyhlásí nejvýše na 6 měsíců a pak ho může prodlužovat vždy nejvýše o 3 měsíce.
Související
Zdroje
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 120a–120f (znění na Měšec.cz)
- MPSV: Příručka pro personální agendu, IX.2.4 Příspěvek v době částečné práce
- Práce a mzda: Příspěvek v době částečné práce aneb kurzarbeit
- Zákoník práce, § 207–209
Titulní foto: Automatizovaná montážní linka tlumičů v tovární hale. Foto: Marcin Bawiec, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.
